Zapojte se do letošního ročníku již tradiční spisovatelské výzvy, které probíhá na stránkách Společnosti pro osvětu spisovatelů. Napište během dubna každý den drabble na zadané téma. Více informací najdete zde. Hodně štěstí a inspirace autorům a skvělou zábavu čtenářům!
Už jsou dvě
Haiku pro druhou půl března
Z neexistujících knih
Představa hororových básní pro děti mi nedává spát, a tak se podělím o pár nápadů, které se kolem téhle knížky točí. Zapojení čtenářů je v tomto žánru samozřejmostí.
Cthulhíci se tulí rádi. Okřídlení kamarádi, turisté na mořské pláži, beztvaré zlo v plné ráži, kraken nebo námořníci, divné spory v tvojí plíci. Ať jsi malý, nebo velký, obejmou tě chapadélky. Interkativní prvek: Zkuste nakreslit, zhudebnit nebo identifikovat čichem beztvaré zlo. Zkoumat ho hmatem a chutí se nedoporučuje.
Dojde i na parafráze na klasiku.
Na Prahu padaly hvězdičky, na lidi smrťák se smál. Vítr jim na bílé kostičky písničky k tanci hrál. Interaktivní prvek: Jak by vypadal konec světa ve vašem městě, vesnici, odlehlém bunkru atd.?
Ilustrace k pohádce Lindworm
Kurzy na Domestice mají tu výhodu, že mě občas donutí něco dokončit a vytvářet si něco na způsob portfolia. Tentokrát jsem si pod vedení Svety Doroshevy osvěžila kresbu inkoustem a návrh ilustrací pro pohádkovou knihu. Vybrala jsem si námět z norské pohádky o Lindwormovi, princi zakletém v obřího hada s dračími rysy, který má nešťastný sklon zabíjet své nevěsty, dokud se proti němu nepostaví prostá dívka. Tuto pohádku jsem převyprávěla ve sbírce Zdivočelé pohádky a ve své verzi se zamýšlím nad tím, jak může vypadat šťastný konec.
První březnová haiku
V tom prostředním představuji nejstarší text nizozemské literatury Hebban olla uogala nestas hagunnan hinase hic enda thu uuat unbidan uue nu.
Zmizel náhle
Jako první vzniklo to dvojverší, které mi nedalo pokoj, dokud jsem k němu nedokreslila ilustraci. Také jsem se zajela podívat na dům bratří Čapků na Vinohradech. Jejich ulice začíná jako ulička, kam se dá zabočit u domu se sochami psa a pacholete. Vila je označená pamětní cedulí a na střeše má úly, které mě vždycky zaujmou. Kolemjdoucí si tu prý může koupit med.
Řezbářství: Prasátko
Už je mu osm let. Jedna z prvních loutek, které jsem vyřezala na kurzu. Snad se k řezbářství zase vrátím.
Haiku pro konec února
Zdivočelé pohádky: Liščí království
V nové knize jsem přichystala devatenáct příběhů, variací na pohádkové a mytické příběhy.
Zamýšlím se nad tím, jak se věci měly se zlou starší sestrou, jestli šprýmaře někdy přejde smích a co dělat, když ve vašem království řádí zbojníci, prostořeké lišky nebo obří zakletí hadi.
Postavy s lehkostí přecházejí mezi realitou a magickými světy, hledají cestu labyrintem postapokalyptického světa a mění podobu jako karnevalové masky. Hranice mezi zlodějem a hrdinou či princem a nestvůrou může být značně mlhavá.
Jednu z povídek, tu liščí, si můžete přečíst zde.
A pokud vám unikla povídka „Malá roční sudba“, najdete ji tady.
